Zamyšlení

“Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.” (Jan 3,16)

“Pohleďte, jakou láskou nás Otec zahrnul: smíme se nazývat Božími dětmi – a také jimi jsme!” (1.Jan 3:1)

Máš někdy pocit, že tě nikdo nemá rád? Že na tobě nikomu nezáleží a nikdo se o tebe nestará? Na takovou věc můžeš hned zapomenout. Protože i když se k tobě všichni lidé otočí zády, stále je tady někdo, kdo by to nikdy neudělal. Bůh tě miluje, stejně jako mně a ostatní lidi na tomto světě. Ale proč? Je to jednoduché - On o tobě totiž ví všechno, co je možné o člověku vědět. To zahrnuje tvoji minulost, současnost i budoucnost. Nic mu nemůže uniknout. Zná tě do každého podrobného detailu, zná tvé jméno (Izaiáš 43,1: “Neboj se, já jsem tě vykoupil a povolal tě jménem tvým - patříš mi!”), ví co jsi dělal včera večer a dokonce i ví, kde bydlíš. A tady přichází ta nejlepší část - přesto, že tě zcela zná, tě moc miluje. Bůh tě miluje i přes všechny tvé chyby a nedostatky. Jeho láska je bezpodmínečná, pro něj neexistuje žádná věta typu “Budu tě milovat, pokud budeš….” nebo “Ty jsi mě neposlechl, tak tě už nemiluji…” Jeho láska k tobě existovala mnohem dříve, než ses narodil, a bude existovat ještě dlouho po tom, co budeš pryč. My jsme ti, kteří se smí nazývat Jeho dětmi. Tak jako otec miluje své malé dítě, za které by strčil ruku do ohně, tak si Bůh zamiloval nás, obyčejné hříšné lidi. Znamená to tedy, že se Bůh nestará o to, co děláme nebo říkáme? Ne, milovat bez podmínek neznamená o nic dalšího se nezajímat. Bezpodmínečná láska není to samé jako bezpodmínečný souhlas, na to musíme pamatovat. Bůh nesouhlasí se zradou, sobectvím, pýchou, nepoctivostí, smyslností, záští nebo jakýmkoli dalším hříchem. Takové věci jsou opakem lásky, kterou chce vložit do našich srdcí. A tak je důležité držet se pravdy, že Bůh nás nepřestává milovat, i když je zarmoucen tím, co děláme. Jeho láska je takový magnet, který nás vždy bude přitahovat zpátky k Němu.